|
|
Výtvarné umění v prostoru brněnských sídlišť (1945–1989)
Kořínková, Jana ; Bartlová, Milena (oponent) ; Hrůša, Petr (oponent) ; Chamonikolasová, Kaliopi (vedoucí práce)
Disertační práce je zaměřena na problematiku začleňování výtvarného umění do architektury v poválečném Československu se zvláštním zřetelem k vývoji v městě Brně. Hlavní výzkumné otázky – Proč se v Československu po roce 1945 do architektury vrátilo výtvarné umění a jaká koncepční řešení byla uplatněna v případě brněnských sídlišť? – jsou zodpovězeny ve dvou navazujících oddílech. Prvním je výzkum institucionálního pozadí pro uplatňování výtvarného umění v architektuře s přihlédnutím k dění v městě Brně (1945–1993), závěrečná část je věnována třem případovým studiím, které ilustrují lokální vývoj v období socialistického realismu, tvůrčího uvolnění 60. let a politické normalizace. Cílem práce je poukázat na komplexnost zkoumaného tématu a vyvrátit populárně tradované přesvědčení, že začlenění výtvarného umění do architektury bylo v období socialismu motivováno výhradně komunistickou propagandou, a ukázat, že pokus o vytvoření syntézy umění a architektury byl podložen jak předválečnými teoretickými úvahami o výchovné funkci umění a jeho působení na člověka, tak potřebou zlepšit ekonomickou situaci výtvarníků po skončení druhé světové války.
|
|
|
Samizdatový časopis Obsah v letech 1981-1985
ŠTOLFA, Daniel
Tato bakalářská práce se zabývá analýzou jednotlivých vydání samizdatového časopisu Obsah, který vycházel v letech 1981-1989, práce se však zaměřuje pouze na ročníky 1981-1985, jelikož následující ročníky odrážely z větší části politickou a společenskou situaci a zaměřovaly se na reflexi politického dění. Analýza je zasazena do kontextu období normalizace a reflektuje dobovou řeč periodika i z hlediska angažovanosti v politickém a kulturním dobovém dění. Hodnotí roli, jakou periodikum hrálo v kontextu totalitního režimu a jak se zasadilo o rozvoj paralelního kulturního prostoru. Cílem této analýzy je reflektovat záměr a účel publikovaných textů, proměnu podoby časopisu či posun periodika, případně jaká témata se v příspěvcích vyskytovala. Práce pak podává obraz periodika jako činnosti skupiny literátů v nepovoleném uměleckém prostoru a situace této tvůrčí činnosti. Zároveň se práce snaží o vyobrazení různých oblastí, kterým se články věnovaly a jakou tematickou i žánrovou škálu pokrývaly.
|
|
|
Národní divadlo v éře normalizace
Volfová, Viktorie ; Kudlová, Klára (vedoucí práce) ; Šmíd, Marek (oponent)
Cílem diplomové práce je představit fungování Národního divadla v Praze pod ideologickým dohledem vládnoucí komunistické strany v letech 1968-1989. Zahrnuté kapitoly se snaží podat ucelený obraz o kulturní politice v době tzv. normalizace. V těchto podmínkách vykazovalo svou činnost i Národní divadlo. První část práce se zabývá společensko-historickým kontextem a vybranými událostmi, které ovlivnily další politický vývoj v zemi. Vstup vojsk Varšavské smlouvy na území Československa přiměl změnit dosavadní poměry, upevnila se moc i cenzura. Druhá část práce se proto věnuje popisu československého kulturního státního aparátu, jednotlivých institucí a jejich činnosti ve vymezeném období. Odpovídá na to, jak stát reguloval kulturu a jaká cenzurní nařízení vešla v platnost. Ve třetí části obecně představuje, jaký vliv měla změna politické situace po roce 1968 na divadelní scénu. Čtvrtá, stěžejní část práce se zaměřuje přímo na Národní divadlo, neorientuje se jenom na dramatické a inscenační směřování, ale i na jeho vybrané osobnosti. Na tuto část přímo navazuje případová studie obsahující rozhovor s herečkou Taťjanou Medveckou, která v Národním divadle působí od roku 1975. Klíčová slova cenzura, činohra, divadlo, komunismus, kultura, Národní divadlo, normalizace
|
|
|
Armáda a bezpečnost: Role Ústřední redakce armády, bezpečnosti a brannosti Československé televize v letech 1958 - 1990
Krušinová, Karolína ; Štoll, Martin (vedoucí práce) ; Růžička, Daniel (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá historií a fungováním Ústřední redakce armády bezpečnosti a brannosti Československé televize v letech 1958-1990. Autorka nejprve uvádí čtenáře do historického kontextu a mapuje proměny, kterými Československá televize procházela v souvislosti se soudobými politickými změnami s důrazem na období pražského jara, srpna 1968 a následného nástupu normalizace. Tato část práce čtenářům přibližuje také postavení médií v politickém mechanismu Československa a jeho zásahům do fungování médií. Práce se dále detailně věnuje samotné Redakci armády, bezpečnosti a brannosti, jejím hlavním úkolům, historii a smluvně zabezpečenému napojení na Federální ministerstvo vnitra a Federální ministerstvo obrany. V této části práce je zároveň přiblížen způsob financování redakce a její organizační struktura, včetně úkolů jednotlivých pracovníků a šéfredaktora redakce Miloslava Broumského. Autorka čerpá nejen z dostupných knižních pramenů, ale převážně také z interních primárních pramenů získaných během archivního výzkumu v archivech České televize, Národního archivu a Vojenského historického archivu. Informace získané archivním bádáním jsou doplněny o poznatky z rozhovorů s bývalými pracovníky redakce. V praktické části autorka analyzuje obsah vybraných dílů vojenského magazínu Azimut a...
|
|
|
Normalisation algorithms for spatially resolved transcriptomic data
Nádvorníková, Bára ; Kolář, Michal (vedoucí práce) ; Abaffy, Pavel (oponent)
Prostorově rozlišená transkriptomika je nová metoda, která umožňuje studium genové exprese ve vzorcích tkání bez ztráty prostorového kontextu. Lze ji použít k mapování distribuce mRNA do jednotlivých buněk ale i subcelulárních míst. Data získaná touto metodou poskytují důležité poznatky v různých oborech biologie, včetně embryologie, onkologie nebo imunologie. Fungování a vzájemné interakce jednotlivých buněk nelze plně vysvětlit bez znalosti jejich přesného umístění ve tkáni. Vzhledem k novosti prostorově rozlišené transkriptomiky je v současné době sladění získaných informací o genové expresi a prostorovém uspořádání buněk velkou výzvou a bioinformatické přístupy se teprve vytvářejí. Cílem této práce je zmapovat současné algoritmy pro normalizaci dat získaných touto metodou a porovnat tyto algoritmy na základě dostupných souborů dat. Vybrané algoritmy budou implementovány a integrovány do protokolů používaných na ÚMG AV ČR. Práce zahrnuje i. rešerši dostupných řešení, ii. výběr vhodného řešení nebo návrh nového, iii. implementaci tohoto řešení a jeho testování na dostupných datech.
|
|
|
Státem řízená kultura: Československá divadla v době normalizace
Volfová, Viktorie ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Šmíd, Marek (oponent)
Státem řízená kultura Československá divadla v době normalizace Anotace Tato diplomová práce podává ucelený obraz o kulturní politice v době tzv. normalizace. Cílem je představit fungování československých divadel pod ideologickým dohledem vládnoucí strany. První část se zabývá společensko-historickým kontextem a vybranými událostmi, které ovlivnili další vývoj. Vstup vojsk Varšavské smlouvy na území Československa přiměl změnit poměry v zemi, upevnila se moc i cenzura. Druhá část se přímo zaměřuje na popis kulturního státního aparátu, jednotlivých institucí a jejich činnosti ve vymezeném období. Odpovídá na to, jak stát reguloval kulturu a jaká cenzurní nařízení vyšla v platnost. Na vybraných divadlech přímo představuje, jaký vliv měla změna politické situace po roce 1968 nejen na dramatické a inscenační směřování. Klíčová slova cenzura, činohra, divadlo, komunismus, kultura, normalizace
|
|
|
Město Tábor v období tzv. pražského jara a v počátcích normalizace (1968-1970)
Rozkydalová, Pavla ; Mücke, Pavel (vedoucí práce) ; Hlaváček, Jiří (oponent)
Hlavním cílem práce je postihnout kulturu okresního města Tábor na pozadí historických událostí let 1968 až 1970. Na pozadí historie jsou popsány jednotlivé kulturní události a život města a ovlivnění politickým děním, které mělo za následek návrat k období před "zlatými šedesátými" léty. Metodou orální historie byly uskutečněny rozhovory s narátory, kteří měli aktivní vztah ke kulturnímu dění města. Na základě jejich svědectví byla vybrána témata ilustrující kulturní pohyb konce šedesátých let jako období uvolnění až po normalizaci, jejímž důsledkem bylo utlumení kulturního vývoje města, především událostí, které se později neslučovaly s politickým vývojem v zemi. Dalšími zdroji, které dokreslují atmosféru tohoto období, jsou prameny politických orgánů města a také Kronika města Tábora. Autorka se snažila na základě sdělení narátorů a s použitím archivních pramenů co nejvěrněji zachytit atmosféru dění ve městě v tomto období. Narátorům byly v rámci rozhovorů položeny otázky z kulturního i politického dění města v daném období, ale stejně tak otázky osobního charakteru. Na jejich základě pak mohl být ilustrován plastický obraz města ve třech daných letech prizmatem pohledu narátorů. KLÍČOVÁ SLOVA Tábor, tzv. pražské jaro, kultura, společenské dění, normalizace, bigbeat, divadlo, kino
|
|
|
Osobnosti novinářů - seniorů v Praze
Nováková, Denisa ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Wolák, Radim (oponent)
Magisterská práce Osobnosti novinářů - seniorů v Praze je zaměřena na několik okruhů. Netýká se pouze současných aktivit a názorů dnešních novinářů - seniorů. V první části se zaměřuje na popis životních podmínek novinářů za dob normalizace, tedy v době, kdy dnešní novináři - senioři byli ekonomicky aktivní, přičemž hlavní důraz je v tomto popisu kladen na roli Československého svazu novinářů. Práce popisuje jednotlivé segmenty, skrze něž novinářský svaz na své členy působil, a v jakých jim poskytoval výhody a podporu (zahraniční rekreace, rekreace, lázeňské léčení, pomoc v řešení bytové situace, jazykové kurzy). Jako hlavní zdroj poznání zde slouží materiály z fondu Archivu Syndikátu novinářů. Východiskem druhé části jsou standardizované rozhovory s konkrétními novináři - seniory. Vyhodnocením jejich odpovědí práce doplňuje zjištění z první části a přidává další zjištění z oblastí novinářské každodennosti 70. a 80. let a role Československého svazu novinářů ve vztahu ke svým členům. Dále přináší názory respondentů na situaci v médiích po roce 1989 a jejich srovnání žurnalistiky z období před rokem 1989 a dnes. Kromě toho se snaží zjistit, jaký mezi respondenty panuje názor na novinářské vzdělání a jeho nutnost, na současnou roli Syndikátu novinářů a zejména pak na možnosti novinářů - seniorů uplatnit se v...
|
|
|
Továrna JAWA v Týnci nad Sázavou v dobách socialistického experimentu - Továrna, lidé a motocykly v době tzv. normalizace a ekonomické transformace (1968 - 1995)
Bárta, Karel ; Franc, Martin (vedoucí práce) ; Houda, Přemysl (oponent)
Cílem této práce je zachycení časového úseku let tzv. normalizace během 70. a 80. let 20. století v Československu. Právě normalizace je v tomto případě primárním zkoumaným obdobím s přesahem do doby ekonomické transformace v 90. letech, a to v podmínkách v té době největšího výrobce a vývozce československých cestovních motocyklů - podniku JAWA, přičemž hlavním středobodem, kde se tyto motocykly ve velkém vyráběly, byla továrna v Týnci nad Sázavou - Brodcích. Kromě samotné výroby motocyklů v Týnci nad Sázavou v rámci zkoumaného období se práce zabývá také rolí Československa coby "velmoci" motocyklového sportu v období socialismu a dalšími aspekty souvisejícími s motocykly v rámci zkoumaného období jako je otázka role motocyklů v době normalizace v Československu, či nastínění historického vývoje samotné značky JAWA v poválečných letech a její rozmach v celosvětovém měřítku před samotným znárodněním podniku. Práce se zabývá také dalšími aspekty ve zkoumaném období, jako je dopad továrny na život obyvatel a zaměstnanců v regionu, otázka vztahů k firmě a značce JAWA či zkoumání ekonomické situace továrny v období normalizace a ekonomické transformace. Zdrojem této práce jsou rozhovory a interview s bývalými, ale i současnými zaměstnanci továrny JAWA v Týnci nad Sázavou, kteří zde působili, či působí...
|
|
|
Nástup normalizace v Československé televizi
Slunečková, Karin ; Štoll, Martin (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá nástupem tzv. normalizace v Československé televizi v letech 1969-1975. Autorka nejprve uvádí čtenáře do historického kontextu a mapuje dramatické proměny, kterými Československá televize v tomto období prošla. Práce dále pojednává o jednom z hlavních představitelů normalizace ve sdělovacích prostředcích, ústředním řediteli Janu Zelenkovi, který funkci zastával v letech 1969-1989. Autorka čerpá ve své práci nejen z publikovaných pramenů, ale také z interních dokumentů a databází Československé televize a z dokumentů Národního archivu. V analytické části autorka popisuje funkci a strukturu Ideově tematických plánů, které tvořily základní programový rámec a směrnici vysílání Československé televize. Na příkladu Ideově tematického plánu pro rok 1973 čtenáři přibližuje jejich obsah. V závěrečné části autorka detailně analyzuje tři pořady z Ideově tematického plánu pro rok 1973. Jedná se o pořady různých žánrů - o publicistický pořad pro mládež Mladýma očima, devítidílný seriál Matka a hraný celovečerní film …a pozdravuji vlaštovky. Analýzou primárních zdrojů autorka dokládá, jak důležitou roli sehrála Československá televize jako ideologický nástroj Komunistické strany Československa v průběhu normalizace.
|
host ::
RSS.